Diskusní fórum Registrace

Jasper - mladé konstruktivní beky potřebujeme 🤔

Tak Šimon konec v Chomutově i přes zájem klubu.

Tenhle komentář na mě udělal dojem. Hodně zajímavý a věcný pohled na věc.

Dr.olda lip bych to nenapsal

No problém právě je, že tu vytrvalost potřebuješ. Jsi vlastně vytrvalec co běží 10km a každý kilometr na trati začneš 100m sprintem. Ostatně - zmiňuju to VO2max - to jsou spíš vytrvalecká čísla.
Co se šíleně změnilo je i letní příprava, která ten trend kopíruje. Kdysi dávno se běhalo, po tartanu se honily pneumatiky z traktoru a na štýlko se montovalo desetikilové závaží a tys "zametal" dráhu. A na závěr ses poblil na kole někde v kopci. Pár let zpátky tady Pešán zkoušel trend silových výbušných tréninků. Posilka a pak cviky na odraz, akceleraci. Přitáhl to ze zámoří. Trošku ale opomněl tu vytrvalostní složku a LIB pohořel. Pamatuju si ty diskuse o tom, jak se borci co hrávali za mořem vyjadřovali tak, že mu nedocvaklo, že tu vytrvalost (běh, kolo) si honí ti absolutní profíci sami a s tím pak přicházejí do kempu. Dnes je to kombinace snad všeho - posilka, atletika, šlapání na rotopedu. Je strašně těžké tohle přesně napasovat na každého jednoho hráče a pak ještě to v tom srpnu přenést i na brusle. A i tady jsou pokusy to vynechat a trénovat spíš systémové věci, než nasadit alespoň na prvních pár dní tempo, kdy v jeden moment na ledě klečí tři chlapi a zvrací... Co je dobře a co ne zjistíš až tak v půlce března. Takže dnešní hokejista je vlastně nesmysl: vytrvalec z posilovny.

Ale abych byl "spravedlivý", dnešní sportovci jsou nesmysl všichni.... Teď v sobotu se jel Strade Bianche. Jedna z jarních klasik, monument. Na rozdíl od etapáků do toho ti chlapi jdou fakt naplno, tady není čas na taktizování. Tak letošní trať měla 201km. 86 tuším byly šotoliny a to hlavně ve soupání. Nikde jsem se nedočetl o nastoupaných metrech, ale vždycky to bývá od 2000 do 2500. Pogačar to proletěl průměrem 42,7 km/h! Ale co je přímo šílené jsou ty čísla. Je připojený na Stravu, takže si ho každý může rozkliknout: v úniku byl 77,4km. Skoro dvě hodiny tak jel 380W (to je 5,8 W/kg váhy). Ale maximálně při tom ataku kdy ujížděl jel 810W! On váží 65-66 kilo. Aby udržel průměr 380W/cca 2h, musel jet vysoko nad tzv. sweet spot. To je zjednodušeně poměr mezi tréninkem a únavou - lidově, jak moc se sedřeš, než je to tak na krev, kdy ti tělo vypne úplně. Když se ti tohle povede vystrkat nahoru, pak ti roste tvoje FTP - tj. hranice, kdy se ti ve svalech začne hromadit laktát a ty odpadneš. Pogačarovo FTP je 415-440W. Ale on krátkodobě jel 810W!
A pro srovnání: to VO2max má podle propočtů expertů někde 91-96ml/kg/min! Při tom sobotním úniku prý jel 85-90% svého maxima, ale v závěrečném stoupání údajně "olizoval" 95ml! Porovnej to s hokejkama: 60-70..... Každopádně by mě moc zajímaly tyhle čísla u McDavida, u Celebriniho, .....

Asterisk: Díky za bližší info. Je to tak, hráči v podstatě nepotřebují vytrvalost, ale musí mít hlavě výbušnost. Jsou to v dnešním hokeji skoro samé sprinty...
Musím si ale postěžovat, že díky tomu, jak moc se hokej zrychlil, tak mi přijde, že už v něm není tolik krásy jako dřív. Mě na něm asi nejvíc okouzlovaly různé překvapivé akce a řešení. A toho v poslední době ubývá, protože v maximální rychlosti to umí jen pár hráčů na světě. Přibylo gólů z dorážek a tečovaných nahození, takových postaru označovaných jako "špinavé". Statistika je neúprosná a tak jsou hráči vedeni k co možná nejúčinnější hře, brankáři zas co možná k nejúčinnější poloze a postoji a tak se trochu vytratila rozmanitost brankářských stylů. Svého času #23 byl pověstný výrazným vyjížděním z brankoviště, aby zmenšil střelecký úhel, jiní zase čapali téměř stále zalezlí v bráně a byla radost porovnávat, jaký styl je účinnější proti různým protivníkům. Pamětníci jistě vzpomenou, že takový Dzurila byl specialista spíš na zámořské soupeře, kdežto Holeček zas na SSSR...
No nic, pořád je to krásná hra a pořád mě baví sledovat, když někdo místo naučené a nadrcené hry vymyslí nějakou kulišárnu. Jen si musím postesknout, že to není tak často jako dřív. Btw, taky už jsem toho viděl celkem dost a zas tak mě něco nepřekvapí... Je to se mnou těžké